Historie značek

 

PÁTRÁŠ PO VĚDĚNÍ?

Některé starožitné hodinky nejsou signovány vůbec i když se jedná o velice kvalitní strojky i provedení pouzder (často stříbrných). U jiných značku najdete například na číselníku nebo na strojku, případně na prachovce nebo pouzdře. Ovšem pokud značka není notoricky známá jako například Omega, Doxa, Tissot stále nemáte vyhráno když se o značce chcete něco dozvědět. Hodinky například výrobce vyráběl, když ještě nebylo vynalezeno ani rádio a zmínky o něm jsou pouze ve starých katalozích a novinách. Přinášíme zde základní přehled o značkách, které máme nebo jsme měli v nabídce.

 

PŘEHLED ZNAČEK

Adolf Štern

Vídeň, Rakousko kolem roku 1887 / 1910, hodinky jsou značeny davidovou hvězdou. Více informací se mi zatím nepodařilo nalézt. K tomu jsem našel jeden dobový inzerát v češtině na rakouském webu.

Invar

Achille Hirsch (1847-1927) byl obchodník s hodinkami působící na přelomu století v La Chaux-de-Fonds. Hirsch, původem z Alsaska, byl jedním z mnoha židovských emigrantů, kteří se do regionu přestěhovali. Hirsch byl farmář, ale začal se zajímat o hodinářství. Po 20 letech strávených výrobou pouzder hodinek a číselníků pro ostatní se Hirsch stal v roce 1896 výrobcem kompletních hodinek.

V roce 1899 Hirsch založil Vigilant Watch Manufactory, aby rozšířil výrobu hodinek. Následující rok Achille a Salomon Hirschovi v Tavannes, postavili novou továrnu, svou druhou. Jen o tři roky později postavil třetí továrnu.

Montres Invar byla další společností, kterou založil. Společnost Invar, založená v roce 1902 Achillem Hirschem a Félixem Hirschem, který byl také částečným vlastníkem společnosti Vigilant, vyráběla hodinky vyšší třídy. Firma používala v reklamách slogan „precision chronométrique“, i když byly stále nabízeny za dostupné ceny. Název značky pochází z nové slitiny od Charlese-Edouarda Guillauma a popularizoval ji Paul Perret pro použití v balančních kolech a pružinách.

I když většinou zapomenuté, hodinářské a exportní podnikání založené Achillem Hirschem a jeho syny bylo jedním z nejúspěšnějších v La Chaux-de-Fonds před druhou světovou válkou. Hodinářské podniky rodiny Hirsch se rozrostly z výroby komponentů na výrobu celých hodinek pod nejrůznějšími jmény, zejména Vigilant, Cervine a Invar.

Zdroj: grail watch

Doxa 

Za zrozením značky Doxa stal hodinář Georges Ducommun, který se začal učit na hodináře v pouhých 12 letech. Psal se rok 1880 Georges byl jedním ze 13 dětí a rodině se nedařilo dobře. Proto musel Georges začít přispívat svým dílem do rodinného příjmu. Georges si postupně vybudoval solidní reputaci díky vynalézavosti, pozornosti k detailu, rychlému servisu a snaze maximálně vyhovět svým zákazníkům. Ve 20 letech již vlastnil opravu hodinek a musel denně dojíždět deset kilometrů vzdáleného La Chaux-de-Fonds. Ve svých 21 letech si otevřel vlastní firmu „Georges Ducommun, Fabriques Doxa“. Slovo doxa je řeckého původu a znamená sláva. Postupem času se toto slovo stalo synonymem pro hodinky s pověstí hodnoty, kvality a výjimečného zpracování. Georgesovo jedinečné řemeslo bylo uznáno mimo region Jura, Neuchatel a Švýcarsko jako takové. Jeho kapesní hodinky byly oceněny na „Exposition Universelle et Internationale“ na světové výstavě konané v belgickém Lutychu v roce 1905 a v roce 1906 Georgesova antimagnetická DOXA získala zlatou medaili na světové výstavě v Miláně v Itálii.

Rozmach automobilového průmyslu přinesl značce Doxa další úspěch.  Vytrvalostní závody automobilů byly velice populární. Pro ně byly nezbytností robustní a spolehlivé hodiny situované v palubní desce automobilu. Georges podal v roce 1907 patent na hodinky s osmidenní rezervou chodu, který se stal standardním vybavením závodních vozů Bugatti – a průmyslovým standardem. Později následovali další automobilové značky, lodě a letadla.

Společnost Doxa začala vyrábět speciální potápěčské hodinky, které pomáhal vyvíjet Jacques-Yves Cousteau. Po uvedení na trh se hodinky staly hitem a dočkaly se mnoha pokračování. S nástupem quartzových strojků začala mít společnost vážné problémy. V roce 1997 došlo k jejímu převzetí švýcarskou rodinou Jenny, která oživila výrobu i bývalo slávu značky.

zdroj: Doxa, hodinkové fórum

Drusus

Paul Drusenbaum byl německý hodinář a jeden z průkopníku hodinářského průmyslu ve městě Pforzheim jehož společnost byla zde založena v roce 1910. Svoje podnikání založil na tom že získal pouzdra na hodinky od svého bratra Karla Drusenbauma (který byl partnerem v „továrně na hodinky Gustav Rau“), nainstaloval kvalitní švýcarské hodinové strojky a celé hodinky začal úspěšně prodávat pod značkou  Drusus.   30. listopadu 1912 byla zaregistrována ochranná známka s názvem „DRUSUS“

Pforzheimský výrobce kufříků Gustav Rau založil v Pforzheimu v roce 1877 společnost na výrobu výlisků ze slitin zlata a stříbra (válcované zlato a dublé). Jeho společnost se stala důležitým dodavatelem pro národní a mezinárodní výrobu hodinek. Celkem bylo vyrobeno více než 1 000 000 pouzder. Pouzdra hodinek byla vyrobena z dvojitého válcovaného zlata s 10 až 80 mikronovým zlacením a ve stříbře 800 až 935 a také ve zlatě 585, niklu, oceli a chromované. Výroba pouzder hodinek začala kolem roku 1905 a skončila kolem roku 1950. Výroba hodinek probíhala v prostorách G. Rau u Paula Drusenbauma.

zdroj: german wiki watch, německý web o hodinkách

Regulateur

Roskopf patent

Georges-Frédéric Roskopf je hodinář německého původu, který se stal švýcarským občanem. Založil několik společností vyrábějících hodinky. Vyráběl válečkové a pákové hodinky pro export do Severní Ameriky a Belgie. Přestože byly hodinky dobře vyrobené, obchod nebyl ziskový a v roce 1850 je Roskopf prodal. V roce 1851 se Roskopf stal společným ředitelem pobočky La Chaux-de-Fonds B. J. Guttmana Frères z Wurzburgu. Vyráběli hodinky anglického typu. V roce 1855 založil se svým synem Fritzem Edouardem a Henri Gindrauxem další společnost "ROSKOPF, GINDRAUX & CO." Roskopf byl idealista, který snil o výrobě kvalitních a levných hodinek pro pracující muže. V roce 1860 navrhl takové hodinky, které by se daly prodat za 20 franků a přitom byli jednoduché a robustní. Snažil se o to, aby měli míň dílů než u konkurence a dali se jednoduše vyrábět. Tyto hodinky nazval „montre proletaire“ – dělnické hodinky.

Roskopf se setkával s projevy lhostejností a nepřátelství mezi hodináři, kteří se cítili být díky jeho novátorskému přístupu v ohrožení. Při pokusu objednat práci u několika hodinářů na sestavení svých hodinek byl odmítnut. Nakonec se mu podařilo začít vyrábět hodinky v roce 1867. Na výstavách za svoje hodinky získal několik medailí. V roce 1870 Roskopf představil druhý design s nastavovacím mechanismem; tyto hodinky stály 25 franků. V něm zredukoval počet dílů, zjednodušil uchycení úniku a zavedl vylepšené vinutí.

Své návrhy si nechal patentovat v několika zemích, kromě Švýcarska, protože Švýcarsko ještě v té tobě nemělo patentový systém. To umožnilo dalším firmám převzít Roskopfův strojek. Když Roskopf v roce 1889 zemřel, řada firem tvrdila, že jsou jeho skutečnými nástupci. V této době se myšlenka hodinek typu Roskopf stala ve Švýcarsku populární a řada švýcarských společností začala vyrábět hodinky „Roskopf“.

zdroje: wikipedia, roskopfhistory

Joh. Zimmermann